Byla jsem. Jsem. Snad ještě budu.

21. dubna 2018 v 14:23 | fluttershine |  Já, já a jenom já...si musím zabrat celou rubriku :D
Kdykoliv se dostanu k procházení starších článků na tomhle blogu, vrtá mi hlavou, proč jsem sem některé věci psala a jak je možné, že je vůbec někdo četl. Ne že bych se chtěla nějak shazovat, nebo naopak vyzdvihovat své současné já, ale proč jsem, pro všechno na světě, vydávala články se třemi řádky textu, které vypadaly jako spojené generátorem náhodných vět? Sama jsem nejspíš generátor náhodných vět.

Ne že by nedávaly smysl. Jen byly zajímavé pouze pro mě, čili je zpětně určitým způsobem oceňuju. Čemu ale nerozumím, jsou poznámky k současnému dění té doby, na které jsem si potřebovala postěžovat, někomu je říct a tak. Nepamatuju se na ně ani maličko a tudíž se stávám externím pozorovatelem, pro něhož mají ta slova nulovou hodnotu.

Líbí se mi taky, že tady můžu sledovat určitý pokrok. Ještě před dvěma nebo třemi lety jsem neměla tušení, jak se správně píše přímá řeč. Někdy jsem to strefila, někdy ne, většinou jsem si nebyla jistá, ale suverénně jsem ji cpala, kam to šlo. Stejně tak čárky. Teď jsem dál. Ne sice ani vzdáleně blízko k dokonalosti, ale o pár nesmělých krůčků blíž ano.

Proto vedení blogu tak úplně nelituju, přestože pořízení deníčku by mou touhu po psaní ukojilo úplně stejně, navíc bych tím neotravovala ostatní lidi... Ačkoliv, když se tak nad tím zamyslím, o to mi nejspíš vždycky šlo.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama