Říjen 2016

Co se děje? Nic nepíšeš! (zase)

26. října 2016 v 9:29 | fluttershine
Vydržela jsem měsíc. Ano, jeden měsíc. Znovuobnovení blogu bylo 1. září, poslední článek 9. října (takže měsíc a týden! Jej!). Je to docela trapas, vzhledem k tomu, že jsem tu ještě psala článek, jak si to tu organizuju, aby to vycházelo, jak má... bylo na to zřejmě trochu brzo. Protože potom začalo období písemek a mně z nějakého nevysvětlitelného důvodu nezbývala kapacita na psaní blogu. Ne, že bych neměla čas, ten se dá vždycky nějaký ušetřit (skoro vždycky). Ani to nebylo tím, že bych neměla náměty, protože se mi toho poslední dobou spousta zdála, takže by se dalo využít toho. Možná to víc souviselo s tím, že sem nikdo nechodí, což by mě nemělo odradit, ale neodrazuje mě to většinou tak měsíc nebo dva, pak už mě to trochu štve, když vidím, že píšu, a je tu stejně lidí, jako když nepíšu. Ale i přes to bych se dostala, říkám si "třeba to někdo někdy objeví, ne teď, ale jindy" a neztrácím naději. Prostě už jsem neměla nervy na to něco psát, když jsem měla mozek plný vzorců, dějepisu a kdovíčeho dalšího.

Takže ne, neodcházím ani si nedávám pauzu, prostě se uvidí. A kdybych měla shrnout tento článek v jedné krátké větě: Lamentování nad svou leností.
Tak jo, držím palce všem, co chtějí něco zvládnout, aby nedopadli jako já a potom nic neměli, vezměte si ze mě záporný příklad! :D

Už zase jdeš pozdě! - aneb situace, které všichni známe alespoň z doslechu

9. října 2016 v 7:00 | fluttershine |  Různé
Tímto článkem nechci nikoho urazit ani naštvat, protože si myslím, že se to děje všem a můžeme se našim chybám zasmát...vzhůru do toho!


Lidé jsou tvorové natvrdlí, přehnaně optimističtí, nedokonalí a chybující. Ze všech těchto a mnohých dalších důvodů chodí mnozí z nich pozdě. Vždy a všude. Jsou v tom dobří. Někteří skoro až na profesionální úrovni.
Tato situace má ale více úhlů pohledu a situací je bezpočet. Uveďme si aspoň některé z nich a řekněme si, jak bychom se měli zachovat.
1. Jdete s kamarádem/známým/příbuzným někomu s něčím pomoct a on jde pozdě. Vy musíte (minimálně) čtvrt hodiny makat bez něj. Nadávejte si, jak chcete: "Ten zatracený blbec! Už tu měl dávno být! Já se tady sedřu z kůže a on se někde fláká! Jak jsem ještě kvůli tomu spěchal, skončil jsem dřív s tím a s tím a s tím, a on jde pozdě!"
Ale věřte, že on většinou ví, kolik je hodin a spěchá, aby tam byl co nejdřív a s každou minutou je nervózní víc a víc, jestli ho na místě zaškrtíte, nebo ne (ne, nezaškrtíte, potřebujete, aby vám pomohl). Tedy, může se opravdu flákat, to nevylučuju.
Přivítejte ho, až se bude omlouvat, že si špatně spočítal délku cesty, slovy: "Ale, kamaráde, (hehe), to nevadí! Stane se! Však to byla akademická čtvrthodinka!" (hahaha!)"

9. kapitola - Asterala

6. října 2016 v 7:00 | fluttershine |  Dovolená na sedmi planetách
Na Asteralu se přilétalo dírou v jakémsi průhledném obalu kolem planety. Díky němu to tam působilo jako obrovské planetárium. Paní průvodkyně nás informovala, že slovo Asterala vzniklo spojením slov Astera (hvězda) a centrála, takže centrála hvězd.
Přistáli jsme nedaleko malého města, kam jsme se vydali na obhlídku, než se setmí a začne ten pravý program.
Architektura byla typická kopulemi a sklem. Všude, všude, všude byly skleněné stěny a všechno, co šlo prosklít, bylo prosklené. Viděli jsme toho spoustu, ale rozhodně ne všechno, a taky jsme si dali tamní specialitu, což byla jakási záhadná hmota s čokoládovou polevou. Nebylo to nic moc. Eugenova jediná starost byla, jestli je to veganské. Byl ujištěn, že ano, komplet. Měla jsem chuť si do něj začít rýpat ohledně toho veganství, protože to vytahoval pořád a v naprosto nečekaných souvislostech. ("Koukej na ten obraz!" "Beztak byl ten malíř vrah." "Co?" "Jedl maso a pil mléko.")

8. kapitola - Jsme všichni?

4. října 2016 v 7:00 | fluttershine |  Dovolená na sedmi planetách
"Klára Addisonová," začala předčítat průvodkyně seznam jmen. Přišla k ní první natěšená cestovatelka a dostala klíč s číslem jedna. "Patrick Braun," pokračovala, "Robert Drake; Claire Evansová; Alice Chamberlainová," hrklo ve mně, když jsem slyšela své jméno a roztřeseně převzala klíč číslo pět. Ještě jsem čekala na ostatní.
"Julia Kramerová; Eugene Lavender; Simone Lawrence; Rochelle Marinová; Kristine Marná; James Seal; Roman Straka; Cassandra Toryová - je tady?" zarazila se, když nikdo nepřišel.
"Přistoupí až na Asterale," řekla modrovlasá holka.
"A vy jste?"
"Lea Umneyová."

Statistiky na blogu.cz - co to sakra...? :D

3. října 2016 v 16:12 | fluttershine
Ahoj všem,
jen taková vsuvka, která mě teď napadla při koukání na hlavní stránku blogu, a která ukazovala návštěvnost nula, ale nejčtenější článek tři přečtení...jsem z toho nějaká zmatená :D :D Nulu ukazují i statistiky tady uvnitř, tak si teď připadám jako blázen, že to nechápu, ale asi tak.
Jestli někdo víte, co to má znamenat, tak mi to prosím řekněte, protože já teď nevím, jestli jsem blázen já, blog nebo oba. Smějící se

The Hillywood Show

2. října 2016 v 7:00 | fluttershine
Zdravím vás u nedělního článku, tentokrát znovu s tipem, co sledovat na youtube (ale slibuju, příští týden už to bude něco jiného, jen jsem se s vámi chtěla podělit o toto, protože je to super :D).

Je to kanál sester Hilly a Hannah Hindi, které dělají ve spolupráci mnoha dalších lidí parodie na různé známé filmy, seriály a další. V každé takové parodie je spousta hudby a tance a díky fanouškům, kteří přispívají, se jejich tvorba zkvalitňuje, no prostě, je to ještě dokonalejší.
Před nedávnem jsem totiž narazila na parodii na můj oblíbený seriál Sherlock, kterou vydali koncem srpna. Lidi, to je úplně boží! Ty kostýmy, interiéry, exteriéry, všechno, prostě...to musíte vidět.
No, pokud jste Sherlocka neviděli, radši na to nekoukejte, nebudete z toho moc moudří a ještě k tomu vám to některé věci vyspoileruje (hodně, hodně spoilerů). Ale pokud vám to nevadí, doporučuju to všema deseti.
Dost kecání, tady to je:


Pamatuju se, že úplně první, co jsem od nich kdy viděla, byla parodie na Twilight. Ukázala mi to kamarádka a já byla nadšená. Může to být tak čtyři roky nazpět.
A víte co? Teď, o čtyři roky později, jsem nadšená zase a pořád.