6. kapitola - Tři, dva, jedna, hádejte, co pro vás mám!

27. září 2016 v 6:00 | fluttershine |  Dovolená na sedmi planetách
Vešli jsme do příjemného lokálu, pozdravili a sedli si ke stolu pro tři. Objednala jsem si smaženou cuketu s bramborem (doufala jsem, že ne doslova) a tatarkou. Eugene si objednal veganskou svíčkovou. Zvedla jsem udiveně obočí, takže řekl: "No jo, jsem vegan. Ale nedělejte prosím ukvapené závěry a zkuste to neodsoudit, není to tak hrozné, jak to…"
Vpadla jsem mu do toho: "Já sama jsem vegetariánka, takže to chápu. Veganství bych asi nezvládla, ale určitě je to fajn."
"Samozřejmě, že je to fajn, jinak bych nebyl vegan."
"A tohle je vegetariánská a veganská restaurace a já, masožrout, si tu nedokážu vybrat, protože ani nevím, co je cizrna," usmál se Simone. Úsměv jsem mu oplatila, ale zároveň jsem i tak více soucítila s Eugenem, protože jsem věděla, jak těžké je to vysvětlovat lidem, co se pořád ptají a diví.


Později jsem se dozvěděla, že mu je dvacet sedm, je právník a má vlastní byt. V mých očích stále jen stoupal.
Nakonec se podíval na hodinky a řekl: "Budu muset jít. Bylo to tu s vámi moc hezké. Mimochodem, když jsme u toho, nechtěli byste, abychom společně strávili víc času?"
"Rozhodně bych se tomu nebránila," pousmála jsem se.
"Dostal jsem k narozeninám poukázku na třítýdenní zájezd na sedm různých planet - i s průvodcem. Pro čtyři lidi. Začíná to přesně za týden."
"Kdo by jel?"
"Vy dva, já a někdo, koho pozvete."
"Simone?" zeptala jsem se. "Jel bys?"
"Určitě!"
"A mohla by jet jako ten čtvrtý Rochelle?"
Simone se zamračil, ale samozřejmě přikývl.
"Dobrá, tak já se jí zeptám."
"Bude pro mě potěšením seznámit se s vaší přítelkyní, slečno Alice, ačkoliv se vám určitě nebude moci rovnat."
"Ale určitě, možná mě i překoná," odpověděla jsem, "a prosím, tykejte mi."
"Jestli na tom trváte - "
"Trvám."
"Pak budu trvat na tomtéž."
"Fajn, Evžo."
Simone jen těžko zadržoval smích, kdežto Eugene zřejmě nevěděl, co si má myslet.
"Ehm - fajn. Tak tedy, hezké odpoledne vám oběma."
"Tobě taky," řekli jsme se Simonem unisono.
"Tak co, jak se ti líbí?"
"Velice," řekla jsem, "pokud mu nebudu říkat Evžo, asi se do roka vezmeme. Teda, já bych proti tomu nic neměla. Je správně zazobaný. Co tobě?"

"Blbneš?" vytřeštil oči Simone. "Platí mi dovolenou! Myslím, že ho budu uctívat."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama