Srpen 2014

Další dávka snů

26. srpna 2014 v 11:27 | fluttershine |  moje (šílené) sny
Nazdar! Sny sem poslední dobou nezapisuju, a to hlavně proto, že se mi jich zdá strašně, strašně, strašně moc, hromady, každou noc tak cca tři, a psát to sem a pamatovat si to, to by mně hráblo. Takže, jdeme na dnešní noc.

1. Ten úplně nejšílenější byl opravdu hodně šílený. Spíš než sen to byly takové krátké vize, obrázky. Měla jsem pocit, že na mě dopadají kvanta energie z vesmíru, a na Zemi je strašný zmatek. Viděla jsem auta mizet a zase se objevovat. Byla jsem strašně zmatená, nevěděla jsem, jestli se mi to zdá, jestli je to realita. Na závěr, k dovršení zmatků, jsem se probudila, lapala jsem po dechu, nemohla nabrat vzduch a snažila se normálně dýchat. A já naprosto nemám tušení, jestli jsem po dechu opravdu lapala, nebo to byla jen součást toho snu.

2. Nevím proč a nevím jak jsem šla s rodiči do muzea. Celé jsem si ho prohlížela a koukala, kde co je. Bylo dost malé, asi jako dva menší pokoje. Nepamatuju si přesně, co tam bylo, ale nejspíš nějaké pravěké vykopávky. A mně se chtělo na záchod. Hodně. Tak jsem se ho vydala najít. Našla jsem ho, a nic, jen ten sen skončil.

3. Potom jsme se se sestřenicí domlouvaly, v kolik se uvidíme a kde. Domluvily jsme se, že ve čtvrt na tři u kamenných CD v Brně. Já na to: WTF? Kde to je? To je tam pod Petrovem? A sestřenice na mě: To si říkáš pravý Brňák, když to nevíš??? Pak jsme se tam najednou objevily a já viděla, že jsem měla pravdu. Pak jsme se objevily u nich doma. Chvíli jsme tam něco dělaly, běhaly nahoru a dolů po schodech, a chtěly už jít, abychom nepřišly pozdě na sraz. Byly dvě hodiny devět minut. Sestřenka říkala, ať se podívám na jízdní řád busu Francie-Brno-Praha. Tak koukám, že bus jel ve 2:08!!! A další jede za hodinu! Nestihneme to!! Pak přišla teta a řekla, pojďte se mnou, já vás odvezu :-) Tak jsme jely, a já koukám z okna, tam stojí na dešti spolužák, a já jsem si říkala, že bychom ho mohly svézt, ale pak jsem si říkala, že když čeká na ten autobus, že budu dělat, že tam není on, a já budu nenápadná, aby si mě nevšiml. Tak jsme jely dál. Pak sen skončil.

No, vážně byste po mně chtěli, abych vám ty šílenosti psala každý den, když si je stejně pamatuju dost blbě????

Bonusový sen pár dní starý: Špionky měly chytit zločince. Z nějakého důvodu se schovávaly v něčím hotelovém pokoji za stolem. (Byl tam koberec, stůl, a pak další koberec. Chytrý.) Jenže majitelé (Giles s Buffy) tam vešli a něco si povídali. Pak Buffy říká: ,,Vylezte, vy tři, stejně o vás víme!'' Tak ony vylezly, a říkaly, že chytají toho zločince, a tak se jim Buffy rozhodla pomoct. Vzala jejich hologramy a chtěla nahnat toho kriminálníka do pasti. Jenže když vběhla do toho pokoje, už nechytala kriminálníka, ale byla napůl nahá, měla jen kalhoty a rozepnutou košili, ze které jí všechno lezlo ven. V tom pokoji byl nějaký dost úchylný starý dědek, právě vstal, a ten na ni zííííral s otevřenou pusou. Pak šel za svým kamarádem a říká mu: Ta má kozy, kamaráde, a vůbec se nestydí. Její výraz mluvil za vše. Pak to zhruba skončilo.)

Mějte se :)

Bude to v pořádku...uklidni se....neblbni, člověče!

18. srpna 2014 v 15:03 | fluttershine |  Já, já a jenom já...si musím zabrat celou rubriku :D
Ahoj!! Vzhledem k tomu, že zatím nemám tušení, o čem budu psát, to bude zaručeně děsně zajímavý článek. Určitě se člověk dozví, co se děje ve světě, což je věc, kterou totálně nesleduju a nezajímám se. A zaručeně i něco o mně, protože jsem tak strašně zajímavá, že při vyprávění o tom, co jsem kdy dělala nebo tak, většina llidí usne, nebo nenápadně zmizí, aby to nemuseli poslouchat. Heh. To o něčem svědčí. Samozřejmě přeháním. Copak jsem se někdy dostala k tomu, abych někomu vyprávěla příhody ze života? Ty já ráda poslouchám, ale s vyprávěním to tak slavný není. Možná je to taky způsobeno tím, že si prostě postupně mažu paměť. Automaticky. Dojde řeč na něco, u čeho jsem byla, a já jen koukám: Co??? Co je to za blbost??? U ničeho takovýho jsem nebyla...to si mě s někým pleteš...
Ale popravdě, když mi to připomenou, většinou si vzpomenu. Jak tak o tom uvažuju, musí to být míň jak takový dva roky. Pak vzpomínka beznadějně padá, když si ji nepřipomenu. Například vzpomínky ze školky. Tak z té si nepamatuju skoro nic. Například na svou první školkovou nejlepší kamarádku nemám naprosto žádné vzpomínky. Jen si pamatuju, že když se odstěhovala a šla do školy (je o rok starší než já), byla jsem z toho zničená a hrozně se mi stýskalo. Na druhou školkovou nejlepší kamarádku mám jen vzpomínku, jak byla u nás, pila čaj s mlékem, strašně jí to chutnalo a hafo toho vypila, tudíž pořád chodila na záchod. A potom mám ještě vzpomínku, jak mi vykládala, že našla brýle, které dlouho nemohla najít, v autě. A potom, jak vždycky, když o poledním klidu ležela vedle mě a nemohla spát, chtěla, abych ji chytla za ruku.
Jsem já to ale divná. Ani nevím, o čem píšu, a je to děsná hloupost. Koho by mohly zajímat mé zážitky z věku školčete? Nevím. Ale přesuňme se dál. Například...dlouhý povzdech...budou brzy končit prázdniny. Což je krutá realita, bohužel. Myslím, že se na mě budou všichni divně dívat, jakože jsem zase o rok starší, a zase bez kluka. Většina holek v mém věku už chodila s hromadou kluků. Ale já? Ne. Nikdy jsem žádného kluka neměla. Asi nejsem na randění zralá. A teď mi řeknete, neblbni, člověče.Je tolik lidí, kdo jsou starší, a taky nikdy neměli kluka. Optimismus, mi říkáte. Nějaký se najde. Kdo si počká, ten se dočká. No díky. Ale já bych asi neměla čekat, že? Měla bych jednat, měla bych hledat, flirtovat. Jo tak - pohrdlivě si odfrkne - ale zeptat se v obchodě, jestli mají to a to, je mnohem jednodušší než tohle. A nejhorší na tom je, že jsem v kolektivu zamlklá. Všichni mluví, tak proč bych měla mluvit i já?
Tak trochu lítám ve svém vlastním světě. Ale to dělá občas každý, ne?

P.S. Dneska ráno jsem se probudila, rozpletla si copánky a strnula. Měla jsem vlasy jako lví hřívu. Poučení? Ohon všechno zachrání!
P.P.S. Co jsem to xakru napsala?



Buffy závislost útočí a útočí

13. srpna 2014 v 21:38 | fluttershine |  Různé
Me gusta Buffyagainsledujista :D


Tehdy a teď Buffy, přemožitelka upírů

10. srpna 2014 v 13:17 | fluttershine |  Filmy a seriály
Ahoj :-) Tady jsou fotky a srovnání různých hrdinů z Buffy "tehdy" a "teď". První bude vždycky tehdy, aby se to nepletlo. Jo, a bude to fotka ze seriálu, většinou. Někdy je to opravdu velká změna. Kdo se změnil nejvíc?

Sarah Michelle Gellar (Buffy Anne Summers)

Pojedeme k moři

10. srpna 2014 v 12:40 | fluttershine |  Filmy a seriály
Zdravím u dnešní...říkejme tomu recenze...filmu pojedeme k moři. Spíš to bude vyprávění mého zážitku. Vraťme se tedy zpátky ke čtvrtku 7.8. 2014, kolem 19.30. Byly jsme s babičkou v Luhačovicích, a ona se dívala na program kina, a říkala, že o tom četla - a bylo to uvedeno i na plakátu - že je to lehká letní komedie pro celou rodinu, a proto jsme tam tedy šly. Já povídám, že lehká letní komedie, to jde, to je v létě fajn. Vešly jsme tedy a koupily si lístky. Bylo tam víc lidí, než když jsme tam byly vloni, asi protože to nebylo staré asi 60 let (ne-li víc). Fajn, zašly jsme si na záchod, usadily se a očekávaly věci příští.
Nejprve tam byla samozřejmě upoutávka, na Babovřesky 2, což není tak nějak babiččin šálek kafe, pokud jde o filmy, ale nějak to přetrpěla. Pak začal samotný film. Zezačátku fajn. O klukovi, co se chce stát filmařem, a tak točí film o své rodině. Líbí se mu jedna holka, má hodnou babičku, nejlepšího kamaráda a rodiče, co se mají rádi. Všechno vypadá skvěle, dokud nezjistí, že jeho tatínek někam v určité dny odchází a přitom tvrdí, že ne. Rozhodne se zjistit, co za tím stojí. Nebudu prozrazovat, co se děje dál, ale popravdě, lehkou letní komedií bych to nenazvala. Spíš tragickým filmem občas odlehčeným dětským humorem. A nejhorší je, že je to všechno reálné. Všechny Buffy, Harry Potteři či Twilight, to je sice hrůza, ale je to prostě blbost a stát se to nemůže. Ale tohle ano.
Dál se mi na filmu moc nelíbily střihy. Mně z toho (pravděpodobně z toho) bylo na zvracení a babička měla pocit, že z toho dostane infarkt. Na tento typ střihů se dá dívat tak čtvrt hodiny, ale ne hodinu a půl.
Ráda bych taky řekla, že mi připadá, že hlavnímu hrdinovi se stane naráz spousta hrůz, a dozví se také něco nemilého o rodině svého nejlepšího kamaráda.
Tento film je celkem zajímavý, ale hodně depresivní a smutný. Myslím, že kdyby mě na to někdo psychicky připravil, bylo by to lepší, než říct lehká letní komedie...

Jsem zpááátky a příprava na recenzi filmu Pojedeme k moři

9. srpna 2014 v 19:35 | fluttershine
Ahoj :-) Tak jsem zpátky z Luhačovic :3 Doma je doma :DD Strašně to uteklo. Byli jsme tam v kině na filmu Pojedeme k moři, tak o tom napíšu (aneb nikdy nevěřte tomu, co říkají oficiální zdroje).

COže? Ty zase jedeš pryč?

3. srpna 2014 v 8:07 | Fluttershine
JO!!! Jedu do Luhačovic! Mimochodem jsem dneska v noci měla zase sen, něco o tom, že jsem si četla fotbalový týmy (samozřejmě z našeho tábora), ustoupila jsem krok dozadu a vrazila do kluka, který měl snad horečku nebo co. Nezdálo se, že by mu to vadilo. Pak nastala část v nějakém penzionu, kterou mám totálně zamlženou, a pak jsme šli s rodinou na ten fotbal. Náš tým hrál naprosto trapácky, holka v bráně to nezvládala chytat. Zajímavé je, že jsem většinu osob kromě ní znala.

Jsem zvědavá, jestli se mi bude zítra v noci zase něco zdát, nebo se změnou prostředí zmizí i sny. Já teda tolik zapamatovaných snů ani nepamatuju, ale možná je to tím, že trénuju, zapisuju je a říkám, takže si je líp pamatuju.
Mějte se tu :-)

Nominace

2. srpna 2014 v 10:04 | Fluttershine |  Různé
čaute ještě jednou, trantule * mě nominovala...já nenominuju nikoho, protože jediný člověk, který můj blog čte, je ta, co mě nominovala :DD

1) Jaká je tvá vysněná panenka?
Samozřejmě Impldoll Yolanda, možná i Urban Vita in the Buff redhead.
2) Kdyby sis mohla nechat jen 1 panenku ze své sbírky, která by to byla?
Tak to je těžký, to je moc těžký. Spoustu z nich mám moc ráda a už bych je nikdy nesehnala...možná Hayden nebo Kaitlin, samozřejmě i Lunu.
3) Do které země se chceš podívat?
Já zase po nějakých dálkách netoužím, věřte mi. Takže by mi stačilo třeba Německo, Francie nebo Velká Británie. Přes oceán fakt lítat nemusím, abych byla spokojená. Disneyland máme i v Evropě.
4) Kdyby ses měla popsat ve 3 slovech
Geniální vytuněný cvok
5) Co tě nejvíc naštve?
Můj brácha. I když sedí a nic nedělá. Teď zrovna štřídavě roztahuje a zatahuje závěsy a stíhá na mě i prskat. Fuj, mám poprskaný ucho! I tak ho mám ale moc ráda :D
6) Čeho se bojíš?
Pádu z výšky a kořenů stromů v lese v noci bez baterky. No, možná taky některých písemek a veřejných vystoupení.
7) Máš praštěné sny?Smějící se
You don't say.
8) Koupíš si radši novou panenku nebo oblečení?
Záleží na druhu.
9) Proč jsi začala blogovat?
Protože měla kamarádka blog a já chtěla taky.
10) Těšíš se do školy?S vyplazeným jazykem
Moc ne, protože netuším, kdo nás co bude učit, a navíc zase uvidím své praštěné spolužáky.

Další podivný sen (pozn. sny jsou vždycky divné)

2. srpna 2014 v 9:53 | Fluttershine |  moje (šílené) sny
Ahojte, dneska mám pro vás další sen a s ním další důkaz, že mám v bedně chaos. Tak jdem na to:

Tábor - část 1.

1. srpna 2014 v 11:28 | Fluttershine |  Já, já a jenom já...si musím zabrat celou rubriku :D
Ahoj :-) Dneska začneme s táborovým deníkem...snad to nikdo nikdy nenajde a nezabije mě za to. Mimochodem jsem dneska v noci měla nějaké divné sny, ale o čem byly, to si nepamatuju, jen vím, že jsem si po probuzení řekla, že jsou zajímavý, a chci je napsat na blog. Hm, tak tu nebudou, protože si je prostě nepamatuju.
A jdeme na to vypravovat: